dğŷƚž ƉƌŽũĞŬƚ ũğ ƐƉŽůƵĨŝŶĂŶĐŽǀĄŶ ǀƌŽƉƐŬǉŵ ƐŽĐŝĄůŶşŵ ĨŽŶĚĞŵ Ă ^ƚąƚŷşŵ ƌžǌɖžčƚğŵ ČZ /ŶŽ ŝž ʹ ϭ Ϭϳ Ϯ Ϯ ϬϬ Ϯϴ ϬϬϭϴ

Transkript

1 č Č

2 Výchova lesních porost Ji í Novák Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opo no novak@vulhmop.cz

3 Program: 1. Sou asn asné pojetí výchovy porost 2. Vliv výchovy na lesní porosty 3. Principy výchovy hlavních hospodá ských ských d evind 4. Modely výchovy SM, BO, BK, DB 5. Výchova porost pod vlivem imisí 6. Výchova porost náhradních d evind 7. Výchova porost v ochranných pásmech p vodních zdroj 8. Shrnutí a záv rz

4 Sou asné pojetí porostní výchovy Porostní výchova je odstra ování hospodá sky nevhodné, pop ípad mén vhodné složky ve prosp ch porostní složky hospodá sky i ekologicky vhodn jší. Lesní porost je p i výchov ovliv ován: jednak cílenou selekcí - výb rem, jednak zm nou podmínek prost edí. Výb rem - selekcí - lze vytvá et a usm r ovat porostní skladbu po stránce druhové, prostorové a v kové a v podstat také po stránce kvantitativní a kvalitativní. Zm nou prost edí rozumíme vliv na vláhové a teplotní pom ry vyplývající z pro ed ní porostu (snížení zápoje a zakmen ní)

5 Výchova jako pēstební opatģení je zamēģena: ¾na ¾na ¾na ¾na ¾na objem produkce, kvalitu produkce, zvýšení stability (sníh, vítr, imise, biotiātí škīdci, sucho, atd.), zmēnu druhové skladby a porostní struktury, zmēnu systému hospodaģení.

6 Sou asné problémy výchovy lesních porost Pozm n ná druhová skladba a struktura sou asných les, nep íznivé r stové pom ry, zm n ná antropogenní zát ž. Synergické p sobení zmín ných efekt se projevuje snížením produk ní schopnosti les a oslabením pln ní v tšiny funkcí mimoproduk ních.

7 Druhová skladba v R siln antropogenn pozm n ná % Other broadleaves Birch Beech Oak Other coniferous Larch Pine Fir 0 Natural Current (2004) Recommended Spruce P evážn jsou to stejnov ké porosty obnovované um le holose ným nebo náse nýcm zp sobem a vyžadující soustavnou p stební pé i, která je zejména v mládí asto zanedbávána. Genofond hlavních hospodá ských d evin je siln erodován stovky let trvající spontánní introdukcí neov ených a asto nevhodných cizích populací.

8 R stové pom ry se vyzna ují p edevším zna ným tlakem abiotických škodlivých initel a antropogenních faktor, p edevším imisí. Zejména se jedná o: mokrý sníh zp sobující polomy v mladších porostech v nadmo ských výškách od 500 do 900 m, námrazu zp sobující vrcholové zlomy v porostech st edního v ku a starších v nadmo ských výškách nad 900 m, vítr škodící v porostech s vysokou hladinou podzemní vody (tém 400 tisíc hektar lesa v HS 57, 77, 59, 79, 01, tj. ca 25 % vým ry les v R).

9 Cutting in mil. m Wind and snow Others Insects Air pollution Number of wind gusts Total cut Wind gusts Year Total cut Wind gutst above 17 m.s -1

10 Antropogenní zát ž Pod vlivem imisí jsou v sou asnosti všechny lesy v R Imisemi poškozeno 60 % vým ry smrkových a borových porost. V posledních desetiletích došlo k výrazné zm n imisní situace spo ívající v: poklesu emise hlavní zne iš ující látky - SO 2 p etrvávání vysoké zát že dalších polutant, p edevším N O ekávaná regenerace v tšiny lesních ekosystém je jen velmi pozvolná p edevším v d sledku narušeného p dního prost edí a je velmi pravd podobné, že problémy se zdravotním stavem lesních porost budou pokra ovat.

11 Sou asný výzkum porostní výchovy se proto v souladu se zásadami státní lesnické politiky orientuje na: zvyšování odolnosti sou asných porost v i abiotickým initel m, zachování a zlepšení funk ních ú ink les v m nících se imisn ekologických pom rech, zvyšování variability porostní struktury, posilování pozitivních ú ink les ve vodohospodá sky d ležitých oblastech, zajiš ování trvalé a vyrovnané produkce d íví.

12 Vliv výchovy na lesní porosty P i výchovných zásazích (pro ezávkách i probírkách) se uplat uje p edevším: efekt selekce, efekt úpravy porostního prost edí. Efekt selekce (individuálního výb ru) formuloval Konšel (1931) jako odstran ní porostních složek hospodá sky mén vhodných ve prosp ch složek hospodá sky vhodn jších. V lesnické praxi se vylišily dva základní p ístupy výb ru: Výb r negativní, p i kterém se odstra uje zpravidla r stov zaostávající a mén kvalitní, pop ípad hospodá sky nežádoucí porostní složka. V tšinou se jedná o zásahy podúrov ové, v mladých porostech zejména listnatých a smíšených m že být negativní výb r provád n také v úrovni. Výb r pozitivní, p i kterém je uvol ována a podporována nejvhodn jší porostní složka, zpravidla cílové nebo elitní stromy odstran ním strom, které jim v r stu p ekážejí.

13 Efekt úpravy porostního prost edí (podle Chrousta (1997) ekologický princip výchovy) spo ívá ve zm n r stových podmínek po výchovných zásazích. Odstran ním ásti strom se sníží konkurence v korunové ásti i rhizosfé e, do porostu se následkem snížené intercepce dostává v tší množství srážek. V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyšší nabídkou vláhy: zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du, zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.

14 Principy výchovy hlavních hospodá ských ských d evind Biologické vlastnosti d evin zastoupených v druhové skladb les R vyžadují rozdílné p ístupy ve výchov, které se musejí dále diferencovat podle stanovišt, klimatických podmínek a hospodá ských cíl.

15 Smrkové porosty 14

16 Smrkové porosty Smrk ztepilý je a do budoucna z stane nejd ležit jší hospodá skou d evinou. P stuje se tém ve všech stanovištních podmínkách, od lužních les po 8. LVS. Rozmanitost p írodních podmínek však vyžaduje diferenciaci p stebních postup i hospodá ských cíl. Nejd ležit jší vlastnosti SM: dobrá r stová reakce na uvoln ní v pr b hu tém celé doby obmýtní. Mimo zápoj p ímý vzr st a soum rnou korunu. V um le založených SM porostech p evládá tendence k velmi rychlému r stu v mládí s kulminací tlouš kového p ír stu již ve v ku let a výškového p ír stu ve v ku let. V tomto období vyžaduje smrk dostatek r stového prostoru k vytvo ení soum rného stabilního kmene a mohutného ko enového systému. Ke spln ní tohoto cíle je pot ebná co nejv tší hmota asimila ních orgán - vyvinutá koruna.

17 Borové porosty

18 Borové porosty Borovice lesní je p izp sobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu málo náro ná. Odlišnosti ve srovnání s výchovou smrkových porost (odlišná stavba korun, slunné jehli í atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkov mén výrazná. P i zásazích velké intenzity m že dojít k dlouhodob jšímu poklesu p ír stu i k ur ité celkové ztrát objemové produkce. Cílem výchovy porost borovice je proto p edevším zvýšení jejich kvality. Vzhledem k tomu, že borové porosty rostou p evážn mimo oblast výskytu mokrého sn hu a rovn ž vzhledem k hlubšímu ko enovému systému borovice jsou škody abiotickými initeli v t chto porostech mén významné než v porostech smrkových.

19 Bukové porosty 18

20 Bukové porosty Buk je typická stinná d evina s pozd jším vyvrcholením p ír stu. Nepodléhá p íliš škodám zp sobovaným abiotickými initeli. Zanedbání výchovy, s výjimkou prvního zásahu zam eného na odstran ní nekvalitních p edrostk, nemá u buku výrazn jší dopad na kvalitu ani stabilitu porostu (v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a v i v tru je dobrou ochranou hluboký ko enový systém, jehož kvalita je však p i um lé obnov p ímo závislá na dodržení správného postupu p i zales ování). Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. v asné odstran ní hospodá sky nevhodné složky z porostu. Opakování zásahu a délka p stební periody záleží na p írodních podmínkách, hospodá ském cíli, porostní struktu e a síle zásahu. Zásah musí být dostate n silný, aby podstatn zlepšil jakostní složení hlavního porostu a sou asn neohrozil porostní strukturu.

21 Dubové porosty

22 Dubové porosty Dub je sv tlomilnou d evinou. P i uvoln ní má podobn jako borovice tendenci ke košat ní, vzniká nebezpe í vytvá ení vlk. Obecn je velmi odolný proti škodám v trem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou. Co nejd íve (do v ku 10 let) je pot ebné redukovat rychleji rostoucí p ím si b ízy, javoru, olše a jasanu, které p edr stají dubovou kulturu. V istých dubových kulturách se za íná s výchovou ve v ku 20 let (horní porostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a r stové vlastnosti stromk. V mládí je výb r negativní, odstra ují se p edrostlíky, pozd ji, p i horní porostní výšce 15 m, se p echází na pozitivní výb r, tj. p stování jednotlivých strom. Vliv výchovy na stabilitu je v p ípad dubových porost druho adý. Zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porost.

23 Smíš íšené porosty

24 Smíš íšené porosty Respektovat vlastnosti d evin a stanovištní pom ry. Nevhodné zakládat jednotlivým smíšením. Skupinové smíšení = výchova odpovídajícím specifickým zp sobem, tj. smrkové skupiny v mládí siln, pozd ji slab a skupiny buku v mládí mén s individuálním uvoln ním ve v ku pozd jším. Zanedbání výchovy m že mít i ve smíšených porostech nep íznivé následky. Smíšené porosty smrku a buku jsou sice odoln jší v i v tru, avšak odolnost v i sn hu je závislá pouze na individuální statické stabilit každého jednotlivého stromu. V oblastech ohrožovaných sn hem m že tedy nerespektování požadavk smrku na volný r st v mládí vést ke snížení jeho odolnosti v i sn hu s následnými polomy.

25 Výchova a produkce

26 Efekt výchovných zásah na produkci lesních porost je v podstat trojí. Jedná se o vliv na: celkový objem produkce (tj. kvantitu) spo ívající p edevším v dodate né produkci z p edmýtních t žeb, kvalitativní stránku produkce (tj. technické parametry kmen, hmotnatost, sukatost, atd.), bezpe nost produkce, tj. její trvalost spo ívající p edevším ve schopnosti porost odolávat škodlivým initel (biotickým i abiotickým). Vliv výchovy na kvantitu produkce byl p edm tem lesnických studií v minulém a p edminulém století s obecným záv rem, že celkový objem produkce nelze výchovou významné zvýšit (s výjimkou již zmín né p edmýtní výt že).

27 P stební strategie v ohrožovaných ovaných SM porostech V reakci na etné rozsáhl hlé polomy byly vyvinuty dv strategie ochrany. První strategie pracuje s porostem jako s celkem. Hlavní princip ochrany vzájemn jemná podpora jedinc v porostu. Stabilizujícími prvky jsou: zpevn né okraje porost, zvýšený podíl l zpev uj ujících ch d evin d (nap.. buk, mod ín), sm rování obnovy proti p evlp evládajícímu v tru, v odvodn ní zamok ených stanoviš atd. Tato strategie propagována a používána v první polovin 20. století, nezabránila nila r stu r poškozen kození vzhledem ke svým slabinám, spo ívaj vajícím m zejména v možných nárazech n v tru v i z jiných sm r než je sm r r p evlp evládající,, v v i i kterému je ochrana budována (Heger 1953). Další ším m významným nedostatkem je, že e jednou narušený systém m ochrany obvykle zp sobil et zovou reakci a celý pracn a dlouho budovaný systém m ochrany se rychle hroutil (Heger 1953, Busby 1965).

28 Druhá strategie strategie ochrany les v i i polom m m se nazývá vnit ním m zpevn ním. Tato strategie spo ívá na individuáln lní stabilit jedinc. Hlavními prvky jsou: nižší po ty jedinc p i i výsadb (v asn asné silné zásahy), vývoj strom ve volném m zápoji, z snaha o vytvo en ení: velkých a hluboce zav tvených korun, mohutného ho hlubší šího ko enov enového systému spádného kmene s nízkýmn štíhlostním m kvocientem. D raz se tedy p enesl p z ochranných prvk budovaných p ip obnov porost p evážn na prvky tvo en ené porostní výchovou Heger (1953), Mitscherlich (1974).

29 Druhá strategie se osv d ila zejména v mladých smrkových porostech ohrožovaných ovaných sn hem. Pozdní silné výchovné zásahy v duchu této t to strategie však v zp sobily zvýšen ení poškozen kození porost v trem. Proto vznikla t et p edchozích strategií. etí strategie kombinuj kombinující prvky obou Základem je tzv. odstup ovan ovaná výchova (Wiedemann( 1955, Bohdanecký 1890). Stabilita m žm že e být vyp stov stována pouze v mladých porostech udržov ováním m volného zápoje z (spon, silné zásahy) = vyp stov stování dlouhých dob e e vyvinutých korun, mohutných ko enových systém a stabilních spádných kmen s nízkým n štíhlostním m kvocientem. SM porosty p stovanp stované tímto zp sobem sobem jsou velmi odolné v i zlomení sn hem, ale velká koruna p edstavuje p zna nou nou záchytnouz plochu pro vítr. v Nejvhodn jší ším m opat en ením m je zkrácen cení korun a a již um le vyv tven tvením nebo p irozen,, vhodn na asovanou asovanou zm nou strategie volného zápoje z na strategii pln zapojeného porostu. P stovat systém m vzájemn jemného krytí individuáln ln stabilních jedinc. Efekt volného zápojez poje,, zejména spádný kmen a mohutný ko enový systém p etrvává.

30 Velmi významným se ale ukázal vliv výchovy na kvalitu produkce a to u všech hospodá ských d evin. Krom kvantitativní a kvalitativní stránky je sou ástí produkce lesních porost také její bezpe nost. Tento parametr produkce je obzvlášt významný ve smrkových porostech, které jsou produk n velmi cenné avšak sou asn pat í vzhledem k svým biologickým vlastnostem a n kterým zažitým p stebním chybám k nejmén stabilním. Do skupiny ú inných p stebních opat ení zvyšující bezpe nost produkce smrkových porost pat í, dnes již v lesnické praxi dostate n známé, intenzivní první výchovné zásahy. Jejich p íznivý vliv na p ír st i zdravotní stav smrkových porost byl již experimentáln doložen (Tesa 1976, Chroust 1991, Slodi ák 1992).

31 Evropský experiment IUFRO s výchovou smrkových porost Cílem je vyjasnit vliv výchovy (p ípadn jejího vynechání) a navrhnout ekonomi t jší postupy. Údaje z revizí v letech 1971, 1978, 1982, 1985, 1990, 1995 a 2001 mohou být vyhodnoceny z hlediska stability. Machov CZ-14 Vítkov CZ % výchovní svah, nadm. V. 600 m, 5. LVS Pr m rný ro ní úhrn srážek 687 mm pr m rná ro ní teplota 7.3 o C.

32 Experiment Vítkov CZ - 13 Popis a lokalizace experimentu Koncem šedesátých let byl na XIV. IUFRO Kongresu v Mnichov iniciován pokus s cílem vyjasnit význam výchovy smrku a snížit (optimalizovat) náklady na její provád ní. V roce 1971 byla k tomuto ú elu z ízena mezinárodní pracovní skupina S a podle jednotné metodiky bylo založeno celkem 29 výzkumných sérií po celé Evrop. Sou ástí tohoto celoevropského experimentu se v eské republice stala pokusná série: Vítkov CZ-13 nacházející se v lesní oblasti 29 Nízký Jeseník na území LS Vítkov, nadmo ská výška 600 m, SLT 5S, HS-53 Smrkové hospodá ství kyselých stanoviš vyšších

33 N. ha Vítkov CZ h dom (m) Výchovné programy sledované na srovnávacích plochách evropského pokusu s výchovou smrku IUFRO Vítkov CZ - 13 (1- kontrolní plocha bez zásahu, 2- plocha s intenzívní výchovou v mladém v ku, tj. redukce po tu strom na 1200 p i hdom 10 m, další snížení po tu strom na 900 p i hdom 12,5 m a na 700 strom p i hdom 15 m, 3-4-plochy s intenzivn jší výchovou v pozd jším v ku, tj. s redukcí z 1200 na 900 strom p i hdom 20 m a další redukcí na 700 strom p i hdom 22,5 m, na ploše 5 se p edpokládá tzv. komer ní probírka, p i které se k zásahu p istupuje až tehdy, kdy je možné vyt žit 60 m3 d eva na stromech siln jších než 12 cm).

34 Výsledky

35 120 h/d ++ p> h/d mean stem Age

36 90 h/d h 100 /d Age

37 d (cm), h (m) d h Age

38 800 N.ha h/d1 h/d2 h/d3 h/d years Diameter degree (cm) 20

39 N.ha years hd1 hd2 hd3 h/d Diameter degree (cm)

40 V(m 3 ) Vcelkem 1 2 3,4 5 +1(36) ,4 0 V Cílové stromy h dom

41 Srovnávací plochy Horní porostní výška (m) 10 12, ,5 P edmýtní t žba celkem Zásoba h dom 24 m Z+pmt 1 h dom 24 m Po et (ks.ha -1 ) * * * * * * 2090 * Hmota (m 3.ha -1 ) * * * * * * 720 * 1 v (m 3 ) * * * * * * 0,34 * Po et (ks.ha -1 ) * * Hmota (m 3.ha -1 ) 45, * * 108, ,5 v (m 3 ) 0,03 0,09 0,17 * * * 0,76 * Po et (ks.ha -1 ) 1297 * * Hmota (m 3.ha -1 ) 37 * * , 4 v (m 3 ) 0,03 * * 0,19 0,36 * 0,69 * Po et (ks.ha -1 ) * * Hmota (m 3.ha -1 ) * * v (m 3 ) * 0,07 0,09 * 0,44 * 0,53 *

42 Záv r Všechny varianty s výchovou m ly na experimentální porosty stabilizující efekt spo ívající v odstran ní labiln jší složky a ve stimulaci tlouš kového p ír stu ponechaných strom vedoucího ke zlepšení jejich statických vlastností.

43 Vliv výchovy na vodní režim

44 Efekt lesních porost na vodní režim spo ívá: V intercepci ásti srážek nadzemní biomasou a následným výparem, Ve spot eb vláhy lesním ekosystémem na biologické procesy. Odstran ním ásti porostní biomasy výchovným zásahem znamená jednak redukci intercepce a sou asn také redukci spot eby vody porostem (hlavn transpirace). Zvýšený p ísun vláhy do podkorunového prostoru a snížená spot eba vody menším po tem strom vede ke zvýšení obsahu vody v lesní p d (lepší podmínky pro dekompozi ní procesy a v tší šance na p etrvání period sucha).

45 Intercepce Polom Srážky Porost (mm) % srážek V P I % % I, S VP Srážky VP (mm)

46 P íklad: Vliv výchovy na srážkový režim v borových porostech

47 mm mm % % Volná plocha 698,9 mm Kontrola 479,9 mm Zásah 517,0 mm + 37,1 mm (107,7 %) Volná plocha 837,6 mm Kontrola 588,3 mm Zásah 630,2 Kontrola mm + 41,9 15,5 mm % (107,1 Zásah %) 21,2 % + 5,7 % (136,8 %) I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Kontrola 18,1 % % Zásah 6021,7 % + 3,6 % (119,9 %) 40 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 20 0 Kontrola Výchova M sí ní úhrny podkorunových srážek a vlhkost p dy na kontrole bez zásahu a v porostu s 30% redukcí G ve v ku 9 let, v letech 1994 a 1995, tj. 2 a 3 roky po zásahu. (Experiment s výchovou borovice Týništ ) Podkorunové srážky % % Vlhkost p dy 10 cm (%)

48 Záv ry z experimentu: Výchovný zásah s redukcí vý etní kruhové základny 30 % ve v ku 9 let vedl ke zvýšení podkorunových srážek o ca 7 až 8 % (ro ní zisk 30 až 40 litr vody na 1 m 2 ). Vlhkost p dy se zvýšila o 20 až 35 %. Efekt zvýšených podkorunových srážek byl doložen ješt 6 let po zásahu a zvýšení vlhkosti p dy 7 let po zásahu.

49 Vliv výchovy na lesní p du

50 Zásah - sušina Kontrola - sušina Kontrola - N Zásah - N Srážky mm 1303 mm mm 1065 mm mm 858 mm mm srážek Polom - SM Kg sušiny.ha 739 mm VČk Rok Kg N.ha Kg.ha 7 Ca-kontrola Ca-zásah Kg.ha 6 5 K-kontrola 4 P-kontrola K-zásah 3 2 P-zásah Mg-kontrola 1 Mg-zásah VČk 1998 Rok VČk 1998 Rok

51 TýništĒ BO Zásah - sušina Kontrola - sušina Kontrola - N Zásah - N Srážky Kg N.ha mm srážek Kg sušiny.ha VČk Rok -1 Kg.ha 5 Kg.ha Ca -kontrola K-kontrola 4 3 Ca-zásah K-zásah 2 Mg-kontrola P-kontrola 1 Mg-zásah P-zásah VČk 1998 Rok VČk 1998 Rok

52 Rekapitulace ekologických efekt Krom efektu selekce je p i výchov lesních porost významný efekt úpravy porostního prost edí spo ívající p edevším: Snížení intercepce (v tší p ísun vláhy do porostu), V tší p ísun slune ního zá ení (zlepšení tepelných pom r ). V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyšší nabídkou vláhy: zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du, zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.

53 Modely Výchovy

54 Pojem model výchovy - používán a uplat ován v N mecku (Abetz 1969) a v Rakousku (Johann, Pollanschutz 1974, 1980, 1981) koncem šedesátych a za átkem sedmdesátych let minulého století. Prakticky soub žn zavedl tento termín do lesnické praxe v eských zemích Chroust (1973, 1976). V souhrnné podob byly u nás modely výchovy poprvé publikovány v periodiku VULHM v Lesnickém pr vodci (Pa ez, Chroust 1988). Bezprost edn pote byla vydána známá a lesnickou praxi použivaná monografie Provozní systémy v lesním plánování (Pliva, Žlabek 1989). V sou asné dob jsou p vodní modely výchovy up es ovány a precizovány na základ vyhodnoceni dlouhodobých experiment Výzkumné stanice Opo no (Slodi ák, Novák, 2007 )

55 Smrk Výchovné programy pro smrkové porosty mén ohrožené abiotickými škodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní kruhové základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

56 Smrk Výchovné programy pro smrkové porosty velmi ohrožené abiotickými škodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

57 Smrk imisní oblasti Výchovné programy pro smrkové porosty na lokalitách s kyselou depozicí v tší než dvojnásobek kritické dávky, tj. v tší než 3,2 kmol H + ha -1 rok -1 s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

58 Borovice Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní borové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu

59 Buk Výchovné programy pro bukové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

60 Dub Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní dubové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu

61 Porosty náhradních d evin

62 Výchova PND sm uje k stabilizaci porost náhradních d evin a zachování jejich funk nosti až do fáze p em n. Cílem výchovy PND je p edevším: udržení a zlepšení funk ních ú ink porost, prodloužení životnosti strom hlavního porostu, a tím i životnosti celých porost, snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisní zát že, snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e, vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin), úprava druhové skladby a porostní struktury ve prosp ch cílových d evin, zvýšení kvality a bezpe nosti produkce (odolnost v i námraze a škodám sn hem a v trem u PND s d evoproduk ní funkcí).

63 Diferenciace model výchovy PND Porosty b ezové Porosty se zastoupením b ízy 71 až 100 % Porosty smrku pichlavého Porosty se zastoupením SMP 71 až 100 % Sm si SM s podílem SMP 30 až 70 % Sm si SM s podílem SMP do 20 % Sm si BR a SMP Smíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy 51 až 70 % Smíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy do 50 % Mod ínové porosty Porosty mod ínu v mén p íznivých pom rech Porosty geneticky kvalitní, které plní všechny funkce lesa v etn produk ní Porosty, které nejsou produk n funk ní, avšak plní funkce mimoproduk ní Porosty mod ínu v p ízniv jších pom rech isté porosty mod ínu Sm si s mod ínem

64 VÝCHOVA POROST V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJ

65 Cílem výchovy lesních porost v ochranných pásmech vodních zdroj je p edevším: Udržení a zlepšení funk ních ú ink porost (zejména komplexní vodohospodá ské funkce) Vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin) Zabrán ní hromad ní surového humusu jako potenciálního zdroje kontaminace vody huminovými kyselinami Snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisní zát že Snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e Zachování d evoproduk ní funkce, tj. zvýšení kvality a bezpe nosti produkce p i prioritním pln ní funkcí vodohospodá ských

66 D kuji za pozornost